Echinocereus (Echinocereus coccineus)

Zvětšit :::

BOTANICKÝ NÁZEV: Echinocereus pectinatus, Echinocereus salm dyckianus, Echinocereus coccineus. POPIS: Echinocereus (Echinocereus coccineus) patří k rodu, jenž má okolo 100 druhů různých tvarů. Existují tam 3 druhy kaktusů. Jsou to nevelké rostliny s cylindrickým stonkem a bodlinkami - hřebínky, kulovité mlékotvorné kaktusy a velké rozvětvující se kaktusy s množstvím bodlinek. Echinocereus pectinatus: Má kulovitý později cylindrický tvar stonku s množstvím žeber, pokrytými velkými žlutými bodlinkami, které se později stávají šedivými. Květy jsou velké až do 12 cm v průměru. Jsou růžové nebo žluté. Echinocereus salm dyckianus: Má tmavozelený cyklický stonek a žlutavé bodlinky. Kvete velkými oranžovými květy. ČELEĎ: Cactaceae, kaktusovité. PŮVOD: Severní Amerika. UMÍSTĚNÍ: Echinocereus (Echinocereus coccineus) potřebuje stanoviště na plném světle. TEPLOTA: Echinocereus (Echinocereus coccineus) má rád uchování při mírné teplotě. V zimním období klidu ho udržujte při teplotě 7 až 10 °С, minimum je 5 °С, při umístění v suchu. SVĚTLO: Echinocereus (Echinocereus coccineus) má rád dostatek ostrého světla. Vyhovuje mu hodně světla, na jarní slunce ho však musíme zvykat postupně. V létě ho během poledních hodin zastiňujeme. Echinocereus (Echinocereus coccineus) snáší malé zastínění a dokonce mohou rozkvést. Ale aby rostlina byla opravdu krásná a masitá, potřebuje sluneční svit. ZALÉVÁNÍ: Echinocereus (Echinocereus coccineus) potřebuje na jaři i v létě zálivku mírnou, od podzimu zálivku omezujeme. V zimě je zálivka velmi řídká, během tohoto období rostlinu také umisťujeme do chladnějšího prostředí. HNOJENÍ: Echinocereus (Echinocereus coccineus) hnojíme od konce jara do poloviny léta. Přihnojuje se speciálními hnojivy pro kaktusy. VZDUŠNÁ VLHKOST: Echinocereus (Echinocereus coccineus) je odolný vůči suchému vzduchu. Ale pravidelné rosení teplou vodou z velmi malého rozprašovače mu neuškodí a pomáhá předejít objevení červeného roztoče. PŘESAZOVÁNÍ: Echinocereus (Echinocereus coccineus) se jako mladá rostlinka přesazuje každoročně nebo vždy ob 1 rok. Starší rostlinku přesazujeme zhruba každé 2 roky. Doporučené složení zeminy: 1 díl drnovky, 1 díl listovky, 1 díl rašeliny, 1 díl písku a antuka. Nádoby pro kaktusy by neměly být hluboké, protože mají slabý kořenový systém. MNOŽENÍ: Echinocereus (Echinocereus coccineus) se rozmnožuje semeny a řízky. ŠKŮDCI, CHOROBY: Vrchol stonku sesychá, níže měkká hniloba: Příčinou bývá nadbytek vody, a to obzvláště v zimě. Postačí, když rostlinu budete méně často zalévat. Žádné přírůstky: Příčinou je zcela jistě buď nedostatek vody v létě, nebo nadbytek vody v zimě. Bronzovité zabarvení povrchu: Příčinou je jednoznačně sviluška. Korkovitost povrchu: Příčinou může být lokální poškození hmyzem, také však náhlé ochlazení nebo mechanické poškození. Příčinou však může být také nedostatek vody v létě. Měkké hnědé skvrny: Příčinou je vždy hniloba stonku, která však dobře pěstované rostliny zpravidla nepostihuje. Místo, které je takto napadené, vyřízněte, substrát pak zalijte systémovým fungicidním přípravkem a rostlině zlepšete všeobecné podmínky k růstu. Vytáhlý stonek a deformace: Příčina je závislá na ročním období. V zimním období je důvodem příliš teplé prostředí. V letním období je důvodem nedostatek světla. Pokud chcete zachovat estetický tvar rostliny tak, aby rostlina rostla stejnoměrně, květináč občas otočte. Bílé chumáčky na povrchu: Příčinou bývají vlnatí červci. Tvrdé hnědé štítky na povrchu: Příčinou jsou puklice. Hniloba základu stonku a úhyn stonku: Příčinou je zcela jistě hniloba báze, která byla vyvolaná nadměrnou vlhkostí během zimního období. Vrchol stonku použijte jako řízek. Neudržujte slabou vrstvu kamenné drtě. Pro podrobnější informaci viz. Pěstování kaktusů.