Acantholimon (Acantholimon glumaceum)

Zvětšit :::

BOTANICKÝ NÁZEV: Acantholimon glumaceum, Acantholimon olivieri, Acantholimon venustum, Acantholimon assyriacum, Acantholimon laxiflorum. POPIS: Acantholimon glumaceum: Je mnoholetá, věčně zelená rostlina, s jehličnatými, lapajícími, pružnými cyklickými listy. Acantholimon glumaceum vždy ukazuje velké lopaty. Nacházíme u něho mnoho rozličností, ale obraz některých z nich se přibližuje či přizpůsobuje podmínkám zahradních skalek. Acantholimon glumaceum: Je nejodolnější a nejčastěji pěstovaný druh. Původem je z Arménie. Listy tvoří náhodnou růžici, tmavozelené barvy. Z růžice vyrůstá odnož dlouhá 7 až 9 cm, s kolosálním sesvětlením na konci. Kvítka jsou různá, rozkvétají v červnu a v červenci, někdy i v srpnu. Originální i dekorativní jsou plody. Maloasijský druh Acantholimon olivieri (Jaub.et Spach) Boss, často v literatuře uváděn pod názvem Acantholimon venustum Boss, se pyšní souvislými modrozelenými polštáři, které ještě jsou cykličtější, než polštáře Acantholimon glumaceum, pyšně svítící růžicovými kvítky. Protože je méně odolný zimním podmínkám, musí se uskladňovat a nesmí propouštět vláhu. Daný druh vzácně roste na zahradních skalkách, při těžkostech s rozmnožováním. Nehledě na to, zda jeho semena dají dobré sosení, v našich klimatických podmínkách se růstu semen nedaří a rouby se chytí velice špatně. ČELEĎ: Plumbaginaceae, olověncovité. PŮVOD: Armenie. DOBA KVĚTU: Acantholimon glumaceum kvete v období června a července. UMÍSTĚNÍ: Acantholimon glumaceum je pro jeho úspěšný vývoj dobré umístit do sluncem prohřívané a dřevité zeminy. Sucho vyžaduje především v zimě. Skladování je nutné podle toho, aby se rostlina ochránila od nenadálých zimních dešťů. Nejlepší ložiskové umístění pro Acantholimon je skalní trhlina. Na nesprávně vybraném místě totiž nikdy nepokvete. Nezávisle na tom přesazení již vzrostlých jedinců z jednoho místa na druhé ve většině případů končí nezdarem. ZÁLIVKA, HNOJENÍ: Acantholimon glumaceum potřebuje zalévat jen málo. Lépe je používat chudou a vápenitou půdu, obohacenou o písek a stopy vápna. MNOŽENÍ: Acantholimon glumaceum se rozmnožuje semeny nebo rouby, v červenci až srpnu. Na podzim roste pomalu, doporučujeme přisypávat zeminou, a na jaře seříznout vyrazivší porosty kmenů. Je možné také provést očkování jader. Jednodušší je rozmnožovat Acantholimon semeny, které zasadíme ihned po jejich uzrání nebo v únoru. Někdy ale rostou okrasně a semena nedají, a pokud je dají, tak neuzrají. ŠKŮDCI, CHOROBY: Acantholimon glumaceum je škůdci a chorobami napadán jen velmi vzácně.