Zlínský kraj

Zvětšit :::

Zlínský kraj leží ve východní části České republiky. Hraničí se Slovenskem. Prolínání tří etnografických a geografických oblastí - Valašska, Hané a Slovácka - je příčinou neobyčejné přírodní a kulturní rozmanitosti kraje. Pravidelně se zde konají různé tradiční kulturní akce - Hanácké slavnosti v Chropyni, Rožnovské slavnosti, Liptálské slavnosti nebo velkolepá Jízda králù ve slováckém Vlčnově jsou právem proslulé i za hranicemi regionu. Počátky osídlení Zlínského kraje sahají až do dob mýtů a legend. Právě zde se v 9. století zrodila Velkomoravská říše. Právě zde najdeme unikátní památky cyrilometodějské tradice, ale stejně tak i pohanskou svatyni na Radhošti a starobylá, dodnes živá poutní místa Velehrad a Hostýn. Románské památky v Hulíně a Radhošti se střídají s gotickým hradem Buchlov, zříceninami Cimburkem a Lukovem; půvabné zámky v Buchlovicích, ve Valašském Meziříčí, Vsetíně a Uherském Ostrohu doplňuje barokní zámek ve Zlíně a krásná ukázka tudorské gotiky na Novém Světlově; na Pustevnách, Hostýně, a především v Luhačovicích můžete najít secesní stavby slavného architekta Dušana Jurkoviče. Turisté najdou v našem kraji stovky kilometrů dobře značených turistických tras i cyklotras různých druhů a náročností. Můžete prozkoumat kopcovité Chřiby nebo se jen tak projet podél řeky Moravy. Regionem vede mezinárodní dálková cyklotrasa kopírující starou Jantarovou stezku od Baltu k Černému moři. A pokud hledáte klid a odpočinek, pak vám doporučujeme některé z lázeňských středisek. Nejznámější jsou Luhačovice, největší lázeňské město na Moravě a jedno z nejkrásnějších v České republice - kouzelné místo s neopakovatelnou atmosférou, kterou mu dodává secesní architektura Dušana Jurkoviče. V hippocentru v Koryčanech si můžete vyzkoušet hippoterapii. Zlínský kraj - zeměpisné určení. Zlínský kraj je geograficky velmi zajímavý. Jeho západní část vyplňuje kromě nevysokého a lesnatého pohoří Chřiby také severní polovina Dolnomoravského úvalu a jižní část Hornomoravského úvalu. Východní hranici regionu tvoří Bílé Karpaty, které směrem k severu přecházejí v Javorníky a Moravsko- Slezské Beskydy. Severu dominuje Hostýnsko- Vsetínská hornatina. Největší řekou je Morava, k menším tokům patří Bečva, Senice, Olšava, Vlára či Dřevnice. Kraj je pozoruhodný rozmanitostí svých přírodních scenérií. Východní Morava je spektrem drsných horských hřebenů chráněné krajinné oblasti Beskydy s původními pralesovými porosty a výskytem vzácných živočichů i rostlin. Unikátní flórou proslula rovněž biosférická rezervace UNESCO v Bílých Karpatech, kde lze najít na sedm set rostlinných druhů, mezi nimiž vévodí vzácné orchideje - vstavače. Zlínský kraj - to jsou také léčivé prameny, úrodná rovinatá Haná nebo rozlehlé vinice na prosluněných stráních Slovácka. Zlínský kraj - kulturní a turistické dominanty jednotlivých okresů. Jinde v České republice nelze najít oblast, která by současně nabízela hory, manýristickou zahradní architekturu, lázně, vinařská údolí, pozůstatky Velkomoravské říše, řadu církevních památek a historicky cenných staveb, jakož i ojedinělý příklad moderní baťovské funkcionalistické architektury. K originalitě Zlínského kraje přispívá i skutečnost, že se zde setkávají tři národopisné celky: Valašsko, Slovácko a Haná. Vsetínsko je lákadlem pro všechny milovníky lyžování a horské turistiky. Okres Vsetín totiž patří k nejhornatějším a nejlesnatějším u nás. Navíc dodnes skýtá množství zachovalých lidových dřevěnic, které jsou soustředěny v půvabném valašském skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Nelehký život Valachů v minulých dobách včetně silné protestantské tradice názorně dokládají expozice muzea v nově zrekonstruovaném Vsetínském zámku, ale také ve Valašském Meziříčí a Velkých Karlovicích. Kroměřížsko se těší celosvětovému uznání díky unikátnímu stylu Podzámecké i Květné zahrady a vznešenosti arcibiskupského zámku. Právě výjimečnost těchto míst byla důvodem zapsání Kroměříže do Listiny světového dědictví UNESCO v roce 1998. Nejen "Hanácké Atény" samotné, ale také jejich okolí je protkáno hustou sítí pozoruhodných památek. Za zmínku stojí například Holešov s pohnutou historií silné židovské komunity. Zejména Šachova synagoga s muzeem židovské kultury patří k vzácným a ojedinělým stavbám svého druhu. Uherskohradišťsko je kraj "slunce a vína". Je to však také území, jehož bohaté dějiny připomíná gotický hrad Buchlov, architektonický komplex barokního zámku v Buchlovicích nebo poutní místo Velehrad, centrum křesťanství, spojené s příchodem slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu. Kulturu Velkomoravské říše, státu, který již v 9. století ovládal celou střední Evropu, dokládá expozice Památníku Velké Moravy ve Starém Městě. Centrem zlínského okresu i celého kraje je město Zlín. Lokalita, v níž Tomáš Baťa ve 20. a 30. letech 20. století realizoval svůj velkorysý podnikatelský plán, je dodnes magnetem pro obdivovatele funkcionalismu z celého světa. Pozastavují se nad jednoduchostí a nápaditostí urbanistického řešení městské aglomerace, na němž se podepsali architekti Gahura, Corbusier, Kotěra a Karfík. Průmyslové areály už dnes nejsou využívány k původním výrobním účelům - vzhledem k tomu, že obuvnický průmysl zde prakticky zanikl. Zda se jej podaří znovu oživit a jak budou tovární komplexy, připomínající slavnou baťovskou éru nadále využity, to je zatím otázka. Lázně Luhačovice, postavené podle projektu Dušana Jurkoviče ve svérázném stylu lidové secese, lákají ročně na dvacet tisíc návštěvníků, kteří se do malebného městečka rádi vracejí načerpat síly fyzické i duševní. Vzhledem k celé řadě kulturních aktivit (divadlo, galerie, koncerty) i k přívětivosti mnoha útulných kavárniček a restaurací jsou Luhačovice vděčným cílem víkendových výletů pro spoustu lidí z nedalekého okolí. Zoologická zahrada se zámečkem v Lešné u Zlína, poutní kopec svatý Hostýn, majestátný středověký hrad v Brumově - Bylnici, to jsou jen některé z řady pozoruhodných míst na území Zlínského kraje s velkou oblibou vyhledávaných. Zlínský kraj - jeden kraj - tři etnografické oblasti. Zlínský kraj vznikl na území, kde se projevují vlivy tří výrazných národopisných celků: Hané a Slovácka s lidovou kulturou nížinného typu a Valašska - etnika horského typu. Oblast Slovácka se táhne od Napajedel až k soutoku Moravy s Dyjí. Na jihu hraničí s Rakouskem, na východě se Slovenskem, na severu s Hanou. Z národopisného hlediska se Slovácko rozděluje na Horňácko (horská oblast moravských Kopanic v okolí Starého Hrozenkova), luhačoviské Zálesí (tvoří přechod mezi Slováckem a Valašskem) a Dolňácko (nížinatá oblast v Pomoraví). V rovinatém území je zřetelná souvislost se starou rolnickou kulturou. Vyvrcholením jarních obyčejů je dosud udržovaná svatodušní Jízda králů. Ta se coby velkolepá slavnost zachovala pouze v jediné obci - ve slováckém Vlčnově. Označení Valašsko má svůj prapůvod v Rumunsku, odkud zde žijící Valaši migrovali od 14. století Karpatským obloukem na západ a sever. Na severovýchodní Moravu přišli ze Slovenska a ze Slezska. Přinesli s sebou salašnickou tradici extenzivního pastevectví. Obyvatelstvo se muselo přizpůsobit novým značně nepříznivým podmínkám spojením tradic s hospodářským využíváním půdy. To krajině vtisklo charakteristickou podobu. Nejstarší dochované formy obydlí mají jizbu s pecí a ohništěm, nad nímž je komín. Typickou roubenou architekturu lze spatřit ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V obživě se velmi zásadně uplatňovalo plátenictví a vyšívačská tradice, která už od začátku 19. století dosahovala špičkové kvality. Hlubokou tradici má na Valašsku také ovocnářství a pálenictví - především slivovice. Haná se vyznačuje lidovou kulturou nížinného typu. Základními vlastnostmi staveb jsou jednoduchost, prosté členění ploch a střech a účelné i užitkové rozmístění budov kolem dvora. Charakteristické objekty této kultury se nacházejí v Rymicích. Jde o chalupy s doškovými střechami a o roubené domy omazané hlínou. Hanácký kroj v sobě snoubí malebnost s rázovitostí, starobylost s bohatstvím a patří k jednomu z nejhonosnějším na Moravě. Z lidové výroby se dodnes zachovala např.hanácká výzdoba velikonočních vajec - kraslic, lepených slámou. Zlínský kraj - ekonomická situace kraje. Zlínsko bývalo v minulosti plným právem považováno za ekonomicky silnou oblast s výraznou koncentrací velkých průmyslových podniků. Obuv, pneumatiky, stroje a letadla, to byly produkty tradičně spojované s centrem regionu. Přibližně od poloviny 90. let se hospodářsky stabilní pozice Zlína a celé východní Moravy začala otřásat v důsledku privatizace a restrukturalizace průmyslu. Negativní roli sehrála také špatná dopravní obslužnost území, odtržení od Slovenska, s nímž do té doby fungovaly významné obchodní vztahy, a rovněž rozpad většiny zavedených vědecko-výzkumných pracovišť. Důsledkem je současná podprůměrná tvorba hrubého domácího produktu, třebaže je region nadále vnímán jako bohatá a dynamická oblast v rámci České republiky. Zlínský kraj - struktura průmyslu. Dosavadní průmyslový potenciál kraje je založen na existenci dříve klíčových strojírenských výrobních podniků. Značný význam mají závody zpracovatelského průmyslu, zejména: obuvnického, dřevozpracujícího, kožedělného a dále chemie, gumárenství, potravinářství. Ty dosud patří k předním zásobovatelům spotřebního zboží na českém trhu. Nemají však potřebnou výkonnost - s výjimkou těch, do nichž vstoupil zahraniční investor. Nejvíc lidí je zaměstnáno v těchto oborech: 1) v průmyslu 2) ve stavebnictví 3) v dopravě, skladování a spojích 4) v oblasti obchodu, pohostinství, ubytovacích služeb a oprav motorových vozidel 5) v obchodu s nemovitostmi. Zlínský kraj - obyvatelstvo. Populace je z velké části tvořena venkovským obyvatelstvem. V kraji se nenachází žádné město s více než 100 000 obyvateli. Počet mladých lidí převyšuje počet důchodců, což oblasti poskytuje dostatek pracovních sil pro rozvoj v nejbližších letech. Zlínský kraj - venkov. I když statistiky naznačují určitý odliv obyvatelstva z venkova, kvalita života v něm i nadále zůstává poměrně vysoká. Je to dáno jednak obecně klidnějším prostředím, ale také soudržností místních lidí a stále relativně velmi dobrými sousedskými vztahy. V místní socioekonomické struktuře sehrává nezastupitelnou roli specifický jev, kterým je sousedská výpomoc. I díky vzájemné podpoře při nejrůznějších potřebách dosahují lidé s relativně nízkými příjmy stabilní životní úrovně. K výrazným vlastnostem místní populace patří rovněž intenzivní náboženské cítění a silné vztahy ke krajině a půdě. Zlínský kraj - zemědělství. Region lze geograficky rozdělit do dvou základních částí. Jednu z nich tvoří nížinné oblasti převážně kolem toku Moravy, které nabízejí příhodné podmínky pro pěstování náročných zemědělských plodin, ovoce a zeleniny. Druhou oblast tvoří horská, dosud téměř nedotčená, území. Horské louky a pastviny včetně CHKO Bílé Karpaty a Beskydy poskytují možnosti pro specifické formy zemědělské produkce, například pastevectví a další aktivity, jež souvisí se zachováním svébytného rázu krajiny i kultury. Jde o turisticky atraktivní projekty, které však dosud nejsou dostatečně využity. Zlínský kraj - nerostné bohatství. Kraj je znám zejména svými ložisky stavebních materiálů, z nichž nejvýznamnější místo zaujímají štěrkopísky (tato ložiska mají celorepublikový význam). Důležitá jsou rovněž naleziště stavebního kamene, vápence, cihlářské hlíny a v omezené míře také ropy a zemního plynu. Zlínský kraj - školství. Vrcholnou vzdělávací a vědecko-výzkumnou institucí v kraji je Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB). Lze ji charakterizovat velmi rychlým rozvojem, otevřeností světu, důrazem na vědu a výzkum a na spolupráci s praxí. Počtem studentů 8 600 (r. 2005/6) se řadí ke středně velkým univerzitám v České republice. Byla ustavena k 1. 1. 2001 na základech někdejší Fakulty technologické, která ve Zlíně existovala od roku 1969 jako součást VUT v Brně a vychovala stovky odborníků především pro gumárenský a plastikářský průmysl. Pojmenována je po geniálním podnikateli Tomáši Baťovi (1876 - 1932), zakladateli obuvnické továrny ve Zlíně, který se proslavil po celém světě. V čele správní rady univerzity stojí jeho syn, kanadský podnikatel Tomáš Baťa Jr. (nar. 1914). Ve Zlínském kraji si již UTB stačila vybudovat významné postavení jako instituce poskytující nejvyšší stupeň vzdělávání, ale i jako subjekt, který významně přispívá k rozvoji regionu a jeho zaměstnanosti. Článek v rámci spolupráce poskytla Základní škola v Třebívlicích: zstrebivlice.blog.cz