Látky potřebné pro organizmus (Dusík, bílkovina, Fermenty, Fytoncidy, Glykosidy, Organické kyseliny, Barviva, Saponiny, Sacharidy, Silice, Třísloviny, Tuky a oleje)

Zvětšit :::

Dusíkaté látky a bílkoviny Některé druhy zeleniny mají vysoký obsah bílkovin sója, hrášek, fazolky, růžičková kapusta, kadeřávek, česnek . Poměrně vyšší je jejich obsah v ořechách. Jsou přítomny v každé živé tkáni a obsahují dusík. Kromě toho se dusík v rostlinách vyskytuje i v jiných formách jako meziprodukt metabolismu, např. dusičnany. Vyšší obsah dusičnanů v potravinách však neprospívá zdraví. Obsah dusičnanů je vyšší v dusíkem přehnojených rostlinách nebo v rostlinách pěstovaných bez dostatku světla. Vyšší je v listech a kořenech než v plodech, v mladých, nezralých rostlinách. Proto vždy dbáme na vyvážené hnojení pěstované zeleniny všemi rostlinnými živinami a opatrně hnojíme lehce rozpustnými dusíkatými hnojivy, např. ledkem, zkvašeným slepičím trusem apod., a to jen na počátku vegetace, nikdy ne později než jeden až dva měsíce před sklizní. Dusitany se vyskytují v nemocné, zapařené a špatně skladované zelenině. Jsou zdraví škodlivé, a proto ani takové poškozené rostliny nevykrajujeme a ani případně nezkrmujeme zvířaty. Fermenty (enzymy) Jsou obsaženy v každé buňce a účastní se všech jejích životních pochodů, i rozkladných. Fermenty jsou v úzkém vztahu s vitamíny. Varem a dlouhým skladování se ničí. Proto bychom měli konzumovat co nejvíce syrové zeleniny a ovce. Fermenty pravděpodobně zvětšují posilující vliv ovoce a zeleniny v čerstvém stavu na lidský organismus. Fytoncidy Jsou to látky chemicky nejednotné, které buď usmrcují mikroorganismy, nebo omezují jejich růst. Jsou obsaženy v rajčatech, cibuli, česneku, křenu, citrónech, v kopřivě, černém rybízu a v mnoha dalších rostlinách, v jejich nadzemních i podzemních částech. Mají význam v ochraně před infekcemi, zvláště v období chřipkových nákaz, také mají hojivý účinek na rány. Glykosidy Jsou to stavební látky rostlin a vytvářejí zásobní součásti v buněčné šťávě. Obsahují cukernou a necukernou část. některé z nich jsou jedovaté např. kyanovodíkové glykosidy v semenech hořkých mandlí (amygdalin), jiné podporují pocení, které jsou obsaženy v květech černého bezu. Cenné jsou flavónové glykosidy nebo bioflavonoidy; patří k nim pař. rutin ovlivňující pružnost stěn krevních kapilár (vitamín P). Některé působí močopudně nebo podporují účinek vitamínu C. Bývají i ve žlutých rostlinných barvivech. Glykosidy se vyskytují dále v bezinkách, černém rybízu, brusinkách, citrusech, ale i v dalších rostlinách. Látky s hormonální účinností V některých rostlinách byly nalezeny látky s hormonálním účinkem na lidský organismus, např. estrogenní aktivitu mají jeřabiny. Antiestrogeny byly nalezeny v mrkvi, brusinkách, v cibuli. Organické kyseliny Mají kyselou chuť a působí mírně projímavě. Jsou obsaženy zejména v ovoci - hlavně kyselina citrónová, jablečná a vinná. Méně vhodný pro lidský organismus je vyšší obsah kyseliny šťavelové ve špenátu, šťovíku, reveni, menší množství je také v rybízu a angreštu. Proto pokrmy z nich doplňujme mlékem, které obsahem vápníku kyselinu šťavelovou neutralizuje. Léčivé účinky má kyselina salicylová přítomná např. v malinách. Známý jev, že se nekazí zavařené brusinky, způsobuje kyselina benzoová v nich obsažená (jde o menší množství, které neškodí zdraví). Rostlinná barviva Jsou to chemicky velmi rozlišné látky. Některé mají i antibakteriální, dezodorační a léčebné účinky. Antokyany - jsou červená a modrá barviva např. bezinek, červené řepy, červeného zelí, rybízu, borůvek a dalších rostlin. Antokyan borůvek má dobrý vliv na zrak, na oční purpur, barvivo červené řepy brání křehkosti cév. Žlutá a oranžová barviva jsou např. karoten, lykopen, xantofyl,... jsou to barviva mrkve, meruněk, jeřabin, rajčat, některá jsou provitamínem A. Nezákladnější je barvivo všech zelených částí rostlin - chlorofyl. Zpomaluje růst choroboplodných baktérií a je účinný proti zápachům. Obsahuje hodně hořčíku a dusíku. Je přítomen zvláště ve špenátu, kopřivě, kadeřávku a listové zelenině vůbec. Saponiny Jde o látky příbuzné glykosidům a jsou předmětem intenzivního výzkumu. Některé působí proti křehkosti cév, jiné močopudně, ovlivňují vykašlávání, mají protizánětlivý účinek. Jsou obsaženy v kopřivách, špenátu i jinde. Sacharidy (uhlovodany, glycidy) Sacharidy jsou zdrojem energie a vyskytují se v rostlinách jako cukry, škroby, celulóza, lignin aj. V ovoci a zelenině se vyskytují cukry ve vodě rozpustné - glukóza a fruktóza, dále sacharóza, které jsou hlavně ve zralém ovoci. Glukóza a fruktóza jsou jednoduché cukry, snadno stravitelné, sacharózu musí lidské tělo štěpit. Ve vodě nerozpustné cukry - polysacharidy jsou rozšířeny ve všech částech rostlin. Jsou to škroby, inulín, celulóza aj. jsou v naší výživě také zdrojem energie. Vyskytují se v hlízách a kořenech, bramborách, kukuřici a hrášku (zrajícím). Inulín Je podobný škrobu, dobře snesitelný pro nemocné cukrovkou. Je obsažen v artyčocích, černém kořenu, v topinamburech, aj. Hrubá vláknina (celulóza, hemicelulóza a lignin) Má značný význam pro dobré zažívání. Nejvýznamnější je hrubá vláknina z obilných zrn, ale i ze zeleniny a ovoce, listů bylin (kopřiva). Působí příznivě na střevní peristaltiku, je potravou užitečným střevním baktériím. Považuje se za prospěšnou také tím, že tvoří vlastně balastní látku, která zmírňuje účinnost škodlivých látek a jejich nežádoucí působení na střevní stěny. Považuje se za nepřímou ochranu před rakovinou střev. K polysacharidům patří také pektiny, které se vyskytují v rostlinných pletivech, hlavně v ovoci a jsou schopny bobtnat a vytvářet rosoly - želé. Mnoho je jich např. v bobulovém ovoci, kdoulích, jablkách, meruňkách, jahodách, citrusech, ale i v tykvi, lilku, česneku, červené řepě, mrkvi aj. Považují se za jednu z látek upravujících obsah cholesterolu v krvi. Regulují rovněž trávicí procesy svou schopností silně bobtnat, ovlivňují i činnost mikroflóry střev. Příbuzné jsou i slizy chránící sliznice střevního traktu. Jsou např. v listech brutnáku. Silice Jsou to těkavé a vonné látky rozmanitého typu. Některé ovlivňují trávení, jiné zmírňují nadýmání, mají protizánětlivé účinky. Vytvářejí charakteristické vůně ovoce, tvoří vonnou součást listů bazalky, petržele, kopru,... ale i česneku a cibule. Vyskytují se téměř ve veškeré zelenině, ovoci, v planě rostoucích rostlinách. Nejvíce jsou obsaženy v miříkovitých, hluchavkovitých, brukvovitých rostlinách, v citrusových plodech,... Silice se vytvářejí v protoplazmě buněk a hromadí se ve zvláštních buňkách, kanálcích nebo i chlupech. Jejich obsah se v rostlinách v průběhu růstu a zrání plodů mění. Třísloviny Jsou to chemicky rozmanité látky. Pomáhají proti krvácení, průjmům, proti nadměrnému pocení a zmírňují působení některých jedů. Mají i protibakteriální a protivirový účinek. Jsou obsaženy např. v borůvkách, trnkách, jahodách, dřínkách, v ořechu vlašském, ostružinách, brusinkách, v listech yzopu, tymiánu, šalvěje apod. Mají stahující účinek na pokožku a účinek protizánětlivý. Tuky a oleje Jsou koncentrovaným zdroje energie. V ovoci se vyskytují především v ořechách, mandlích, lískových oříškách, ale i v jiných plodech, např. v olivách. V zelenině se vyskytují jen málo a to jako součást aromatických složek. Tuky jsou nositeli vitamínů A, D, E, K a podmiňují jejich vstřebávání. Článek v rámci spolupráce poskytla webová stránka:bylinky.kvalitne.cz