Grigory Yefimovič Nových - RasputinGrigory Yefimovič Nových – Rasputin je dodnes napůl záhadnou postavou ruských dějin. Proslul především jako falešný lékař jediného syna posledního ruského cara Nilolaje II.
Datum narození:
10. července 1869
Místo narození:
Pokrovskoe, Sibiř
Datum úmrtí:
30. prosince 1916.
Místo úmrtí:
St. Peterburg
ŽIVOTOPIS:
Grigory Yefimovič Nových – Rasputin a jeho mládí.
Grigory Yefimovich Nových se narodil 10. července 1869 ve vesnici Pokrovskoe, která je situována již téměř v Uralských horách. Jeho otec se jmenoval Jefim Jakovlevič a matka Anna Vasiljevna.
Rasputin měl 2 sourozence, kteří se však dospělého věku nedožili, neboť zemřeli ještě jako velmi mladí. Rodina Rasputina byla obyčejnými rolníky, proto Rasputinovi nemohli dopřát vůbec žádné vzdělání, dokonce obyčejný pravopis mu činil veliké potíže.
Záhadný sibiřský mystický a machiavelistický politický tulák, který byl známý pod jménem Rasputin, což znamená rusky „nemrava“, hrál klíčovou roli při pádu císařské dynastie Romanovců.
Rasputinův mladý život je pro historii dodnes velkou záhadou. Zlomky informací se však uchovaly především díky rodinné ústní tradici. Ve věku 18 let se Rasputin připojil k tehdejší zakázané kacířské sektě (Flagellants), která byla charakteristická směsicí úcty k mystické zbožnosti a bezdechému sexuálního hédonismu. Rasputin později odcestoval do Křesťanského ortodoxního centra (Orthodoxi Christian centers) na Mount Athos, do Řecka a Jeruzaléma. Velice rychle získal pověst jako „staretz“ (samo prohlášený svatý muž a lidový léčitel), a také jako hlavní hypnotizér. Tato rozporná stránka Rasputina, byla později navíc ovlivněna Satanskou církví zakladatele Antona Szandora La Vey a protichůdným Řecko – Arménským učením mága George Ivanoviče Gurdjieffa.
Grigory Yefimovič Nových – Rasputin a doba jeho úspěchu.
V roce 1903 se Rasputin objevil v St. Petersburgu a získal tak vlivné patrony jakými byli Archimandrite Feofan, inspektor St. Peterburgského teologického semináře, a Germogen, saratovský biskup. Pod jejich záštitou byl Rasputin v říjnu 1906 představen královskému dvoru, jehož členové byli mystikou a okultismem posedlí.
Rasputinovo chytré a lišácké ovládání lidské psychologie mu postupně pomohlo získat vysokou autoritu a byl jmenován „císařským zdrojem světla a života“.
Rasputinova prestiž a pověst byla upevněna, když se zdálo, že bude léčit Alexeye, jediného syna cara Nikolaje II. a jeho manželky Alexandry, který byl nemocný vzácnou krevní chorobou Hemofilie. Pravděpodobným důvodem, kvůli kterému měl Rasputin takový úspěch, byly jeho hypnotické síly, ale také možnost, že Alexej byl namísto Hemofilie postižen vzácným stavem, zvaným jako „Neplastická krize“. Neurotická Alexandra, která se panicky obávala, že ztratí svého jediného syna, byla navíc stále více Rasputinovým kouzlem zasažena, a to až do rostoucího znepokojení krajních roajalistů.
V roce 1910 se krajní roajalisté a církevní hodnostáři stali díky skandálům z okolí Rasputina a jeho alkoholu holdující skupině příznivců, kteří neodpustitelně narušili veřejný obraz císařské rodiny, stali doslova rozčarovanými. Avšak pod ochranou císařovny Alexandry, byl Rasputin schopný ještě zvětšit svoji politickou převahu.
Stále více izolovanými socio-kulturními vlnami šoků a otřesů předrevolučního Ruska, carevna Alexandra dovolila roku 1911 Rasputinovi, aby rozohněné císařské vládní ministry, spolu s jejich podporovateli, v jejich funkcích vystřídal. Když car Nikolaj II. vydal v srpnu 1915 osobní příkaz ruským ozbrojeným silám během 1. světové války, v době, kdy císařovna Alexandra byla zanechána, aby vládla sama spolu s Rasputinem, jejím osobním strážcem.
Grigory Yefimovič Nových – Rasputin a jeho pád.
Pikle a úklady šlechticů, vedených princem Felixem Youssoupovem, připravili Rasputinovu vraždu. V noci ze 16. na 17. prosince roku 1916 v tomto děsivém činu uspěli, když v Moickém Paláci Youssoupov napojil Rasputina čajem z Madeiry, oživeným kyanidem, a nasytil ho koláči. Když jed neměl žádný účinek, Yssoupov zpanikařil a několikrát ho střelil, a poté ho spolu se svými spiklenci hodil do řeky Něvy. Rasputinovo proroctví o ústupu a pádu Romanového impéria, jestliže sám Rasputin bude zavražděn, se již brzy naplnilo.
Pouhých 10 týdnů po Rasputinově smrti byli Romanovci bolševickými ozbrojenými silami svrhnuti. Ty také exhumovali jeho tělo, které ihned spálily. Politický dareba tak prošel až do stínů historie. Přesto však dosáhl veřejného statusu a značného věhlasu, a to díky nesčetnému množství knih a filmů, ve kterých byl představován jako figura ztělesňující zlo (stejně jako např. Adolf Hitler nebo Charles Manson).
Rasputinova kariéra skončila smrtí zejména díky jeho smrtelnému sebevědomí „falešného doktora“ a zbožnosti náboženského fundamentalisty. Dvacáté století, „věk extrémů“, však typům jako je Grigory Yefimovič Rasputin přisuzuje mnohem více vlivu, než jsme ochotni sami sobě připustit.
|