USA (cestopis) (United States)

USA je vyspělý moderní a bohatý stát, hýbe světovou ekonomikou a politikou, pokládá se za lídra planety…

Název CZ: Spojené státy americké
Název ENG: United States
Originální název: United States of America
Hlavní město: Washington D. C. (570 000 obyv.)
Počet obyvatel: 293 030 000
Rozloha (km2): 9 629 091
Hustota osob/km2: 30,4
Umístění: Severní Amerika
Sousedi: Kanada, Mexiko
Úřední jazyk: angličtina
Gramotnost: 97 %
Náboženství: protestanti (60%), katolíci (21%), židé (3%)
Národnostní složení: Američané (80%, z nich Afroameričané 13%), Mexičané (4%), Židé (3%), Němci (2%), Italové
Politický stav: republika
Členství v mezinárodních organizacích: NATO, OSN, APEC, ANZUS, G8, NAFTA, OECD, OBSE
Měna: americký dolar (USD) = 100 centů
Kurz (Kč): 1 dolar = 24,198 (25. 8. 2005)
Časové pásmo: UTC -5, EST (Eastern Standard Time); UTC -6, CST (Central Standard Time); UTC -7, MST (Mountain Standard Time); UTC -8, PST (Pacific Standard Time); UTC -9, AKST (Alaska Standard Time); UTC -10, HST (Hawaii-Aleutian Standard Time)
Mezinárodní zkratka: USA
Doména (internet): .us
Předvolba (telefon): 001808, 001; Aljaška 001907; Panenské ostrovy 001340
Ekonomika: Bohatý a vyspělý stát. Inflace 3%, nezaměstnanost 5,5%, hosp. růst kolem 3%, zahr. dluh 1 425 mld. USD.
Hlavní odvětví ekonomiky: průmysl, cestovní ruch
HDP (USD): 10 973 mld.
HDP (na 1 obyv. v USD): 37 700
Vodní plocha (km2): 470 131
Velká města: New York, Los Angeles, Denver, Indianapolis, Las Vegas, Phoenix, San Francisco, San Diego, Sant Lake City, Seattle
Hlavní řeky: Mississippi, Colorado, Columbia, Missouri, Rio Grande, Yellowstone
Moře: Mexický záliv, Tichý oceán, Atlantský oceán; Beringovo moře, Beringův průliv, Severní ledový oceán
Podnebí: mírný pás, subtropický pás, tropický pás, arktický pás
Úhrn srážek: na severním pobřeží kolem 520 mm, na severozápadě a v oblasti kolem Chicaga kolem 850 mm, v oblasti hl. města 1050 mm, jih a jihovýchod téměř 1400 mm, v oblasti Miami 1500 mm
Roční teploty: na západním pobřeží 10°C (v zimě) až 16,5°C (v létě); na severozápadě 5,4°C (v zimě) až 18,8°C (v létě); na jihovýchodě 13,5°C (v zimě) až 28,7°C (v létě); v oblasti Chicaga -3,2°C (v zimě) až 24°C (v létě); v oblasti hl. města 1,1°C (v zimě) až 25°C (v létě); v oblasti jižní Floridy 20°C (v zimě) až 27,5°C (v létě)
Reliéf: na východě a jihovýchodě podél pobřeží leží nížiny, paralelně z východním pobřežím se táhne Appalačské pohoří, směrem na západ nížina přechází v plošinu; západní část země tvoří horské pásmo Kordiller; severovýchod a poloostrov Florida je nížinný;
Flora: lesy mírného pásu, stepy, tundry, subtropy, pouště a polopouště
Fauna: pásovec devítipásí, psoun prériový, los americký, jelen wapiti, kůň, mýval americký, vidloroh, korovec, puma, bizon, kojot, medvěd grizzly, kachna divoká, pelikán hnědý, anhinga americká, orel bělohlavý, aligátor,plejtvákovec šedý, garnát;ovce aljašská, sob karibu, mrož, velryba grónská, losos
Využití plochy: lesy (31%), pastviny (25%), orná půda (19,5%), ostatní (24,5%)
Zajímavosti (architektura): Washington (Bílý dům, Kapitol), New York (mrakodrapy, Socha Svobody), Golden Gate Bridge (San Francisco), Disneyland (San Diego), Epcot Centre – Disney World (Tampa, Florida), hollywoodské ateliéry (Los Angeles), vládní budova (Salt Lake City), panoráma mrakodrapů (Denver), panoráma mrakodrapů (Dallas), vesmírný teleskop (Socorro), Cape Canaveral – středisko vesmírných letů (Florida), Fort Ticonderoga, budova Pentagonu, Alamo (San Antonio), dům Bufalo Billa (Nebraska), misie San xaver de Bac, Las Vegas
Zajímavosti (příroda): krása aljašské přírody, Niagárské vodopády, Mt. Rushmore (památník amerických prezidentů vytesaný do skály), Devil´s Tower (Jižní Dakota), Chimney Rock (Nebraska), Kráterové jezero (Kaskádové pohoří, Oregon), Ďáblův kaňon (Idaho), Yosemitské vodopády a sekvojovec obrovský (Kalifornie), Grand Canion (Arizona), Rainbow Bridge (Utah), Ship Rocks (Nové Mexiko), Carlsbadské jeskyně (Nové Mexiko), množství národních parků aj.
Popis státu:
Historie:
Správní členění země: 50 států a distrikt hl. města.
Severovýchod a Jih USA: Alabama, Arkansas, Connecticut, Delaware, Florida, Georgie, Illinois, Indiana, Iowa, Jižní Karolína, Kentucky, Louisiana, Maine, Maryland, Massachusetts, Michigan, Minnesota, Mississippi, Missouri, New Hampshire, New Persey, New York, Ohio, Pensylvánie, Rhode Island, Severní Karolína, Tennessee, Texas, Vermont, Virginie, Washington, d. c., Wisconsin, Západní Virginie
Západ USA: Arizona, Colorado, Havaj, Idaho, Jižní Dakota, Kalifornie, Kansas, Montana, Nevraská, Nevada, Nové Mexiko, Oklahoma, Oregon, Severní Dakota, Utah, Washington, Wyoming

Na tvorbě energie se podílí tepelné elektrárny 70%, jaderné elektrárny 20% a vodní 8,5%. Ročně se v USA vyrobí téměř 3,4 biliardy kWh el. a spotřebuje o něco více.
Silniční (cca 6 370 tis. km) a železniční (226 tis. km) síť je kvalitní, hustá.
Země má velké množství nerostého bohatství. Těží se černé a hnědé uhlí, ropa, zemní plyn, železná ruda, uran, diamanty, platina, zlato, stříbro, azbest, tuha, fosfáty, rtuť, síra, kobalt, slída, mangan, měď, nikl, zinek, magnezit, wolfram, bauxit, antimon, molybden, cín, chrom, olovo, zinek, kamenná sůl.
Pěstuje se káva, čaj, tabák, bavlna, obilí, kukuřice, brambory, batáty, sorgo, rýže, maniok, luštěniny, sója, cukrová třtina, cukrová řepa, rajčata, okurky, papriky, vinná réva, banány, ananasy, pomeranče, mandarinky, hrušky, jablka, švestky, broskve, meruňky, citróny, grapefruity, jedlé kaštany, vlašské ořechy.
Chová se skot, ovce, prasata, kozy, drůbež, koně, sobi.
Vývoz: potraviny, suroviny, spotřební zboží, dopravní prostředky, průmyslové suroviny, kapitálové zboží.
Dovoz: potraviny, spotřební zboží, stroje, ropné produkty, dopravní prostředky.
Hlavními obchodními partnery jsou Kanada, Mexiko, Japonsko, Čína, Velká Británie, Německo, Francie, Itálie. Země však obchoduje s dalšími státy.


Hawaii: Očima cestovatele...

Postřehy.

Doprava na Havaj.
Na Havaj se lze dostat letecky a lodí. Do Honolulu létá většina velkých leteckých společností z USA a států v Pacifiku. Z Čech se na Havaj létá přes USA (většinou do Los Angeles - asi 12 hodin) a odtud na Havaj (5 hodin) Z USA létají přímé lety z většiny letovisek na západním pobřeží, pak z Chicaga, New Yorku, Hustonu, Denveru a patrně i dalších měst. Z dalších zemí se na Havaj létá z Japonska, Hong Kongu, Singapore, Nového Zélandu, Austrálie...

O lodní dopravě nic bližšího nevím, jen to, že nějaké spojení existuje se západním pobřežím USA.

Doprava mezi Havajskými ostrovy.
Havajské souostroví se skládá z několika set ostrovů a ostrůvků, z nichž hlavními jsou Oahu, Big Island, Kuai, Muai, Lanai a Molokai. Mezi těmito ostrovy existuje pouze letecká doprava. Lodě jezdí tuším jen mezi Muai a Lanai. Leteckou dopravu zajišťují dvě společnosti - Hawaiian Airlines a Aloha Airlines, která je levnější. Letenky jsou poměrně drahé, okolo 140 dolarů (2003) na to, o jak krátkou vzdálenost se jedná. Nejlevnější letenky prý neseženete ani na internetu, ani na letišti, ale u cestovních agentur přímo v Honolulu.

Doprava po Oahu.
Dopravu po Oahu zajišťují linkové autobusy, které jezdí téměř všude za jednotnou cenu $1.75 (2003), ale někdy je těžké zjistit, kde zastavují, kudy jezdí a jak dlouho bude trvat cesta. Informace autobusech vám můžou poskytnout informační centra, kterých moc není anebo na některých recepcích hotelů. Autobusová síť je především v Honolulu, ale linkové autobusy odtud jezdí okolo celého ostrova, trvá to ale skoro celý den. K turistickým atrakcím jezdí z Waikiki speciální přímé autobusy, které jsou ale několikanásobně drahé. Tímto druhem spojů je zajišťována i doprava mezi letištěm a Waikiki. Cena je od $6 za osobu. Turisté se zavazadly linkovými autobusy jezdit nesmí, ale nás vzali na letiště i z letiště. Stačí jen když na letišti vyjdete o patro výš, než je zastávka Shuttle busů a jste přímo na zastávce linkového autobusu.

Na Oahu je i množství půjčoven aut, ale jejich půjčení je poměrně drahé. My jsme měli na jeden den i s pojištěním za $59. Při půjčení na více dní se denní sazba pravděpodobně snižuje. Stále je to ale dost drahé a navíc přes noc je problém na Waikiki zaparkovat. My jsme měli půjčeno od firmy Budget, která měla zrovna nejlevnější nabídku, ale ceny a nabídky společností se velice rychle mění. Benzín je na Havaji dražší než v Americe $1,90/galon (červenec 2003)

Velice populární jsou na Havaji mopedy. Půjčovny najdete na Waikiki na každém rohu a její cena se pohybuje zhruba mezi $25-35 za den.. Bývá ale omezené pásmo, kam s motocykly můžete jet. Nesmí se na dálnici a okolo ostrova, ani je nejde pojistit, takže veškeré škody nebo ztrátu hradíte vy.

Turistické agentury na Waikiki nabízejí různé výlety vrtulníkem, kolem ostrova, nebo dokonce i na Big Island k sopkám. Ale cena je opravdu vysoká. Další nabídkou jsou takzvané cruise, což jsou výlety lodí při pobřeží.

Jídlo.
Způsoby stravování jsou na Oahu stejné jako v Americe. Na každém rohu je restaurace, nebo občerstvení, či bar. Populární jsou zde i bufety, kdy za poplatek $6-10 podle denní doby můžete sníst z nabídky co se do vás vejde. Z fast food je na Havaji Mc Donald a Subway, rovněž Starbucks coffee. Populárními a všudypřítomnými jsou ABC Store, kde seženete všechno od jídla přes drogerii, po upomínkové předměty. Je to něco jako u nás bývalo smíšené zboží. Ceny jsou tu ale vyšší než v Michiganu. Se supermarketů jsem viděl Kmart (nevím, jestli prodával i potraviny), Foodland a ještě jeden jehož název jsem zapomněl. Ceny jsou tu rovněž vyšší než v USA, ale nižší než v ABC Storech. Výběr v supermarketech je také celkem slušný, je tu hodně ovoce a japonského jídla. Právě kvůli asi 50% japonské populaci na Havaji můžeme tady najít i hodně japonských restaurací. Ceny v restauracích se odvíjí od luxusnosti podniku.

Ubytování.
Na Oahu najdeme Hotely ve všech cenových relacích. Nevím v jakém rozmezí se pohybují ty nejlevnější a ani nedokážu odhadnout jak astronomické částky jsou za ty nejluxusnější. Nejlevnější bydlení je pravděpododobně v hostelech, kde je prý cena od $14 za noc. Hostely jsou na Oahu asi tři a bydlí se v pokojích asi po šesti. Akční ceny na hotely na Havaji, někdy i včetně letenek se často objevují na www.travelocity.com.

Počasí a podnebí.
Na Havaji je hezky po celý rok, průměrné teploty letní jsou 27ºC zimní 23ºC, kdy jsou i největší srážky. Ty jsou ale vždy ve vnitrozemí, na plážích prší jen výjmečně a zataženo zde také nebývá. Slunce zapadá v létě v 19:15, v zimě v 18:00.

Bezpečnostní situace.
Na celém Oahu by mělo být bezpečno, na Waikiki především. V Honolulu vidíte všude policejní auta. Vyjímkou je severozápad ostrova, okolo Farrington Highway, kde jsou lidé prý nepřístupní a může od nich hrozit nebezpečí. Prý se do těchto míst nevztahuje ani pojištění na auta.

Turistické atrakce.
Oahu nabízí mnoho turistických atrakcí. Hlavní věcí, za kterou lidé na Havaj jezdí jsou pláže.

Pláže.
Počasí na plážích je příjemné celý rok, rovněž i voda je teplá celý rok. Nejznámější Waikiki je oblíbena především kvůli nízkým vlnám, které jsou způsobeny táhlou mělčinou. V některých místech je ale pláž velice úzká a je tu pořád hlava na hlavě. Pro surfaře je prý nejvhodnější pláž Sunset Beach, kde mají být velké vlny. Moc velké vlny jsem tam neviděl a surfařů také moc ne. Obrovské vlny jsou prý v zimě.

Velice originální pláží je Hanuma Bay, především kvůli potápění. Ryby jsou zde uměle krmeny, tudíž nejsou plaché.

Kam se projít.
Diamond Head - dominantou Oahu je vyhaslá sopka Diamond Head. Dostanete se k ní autobusem, nebo autem. Vstup je $1. Po silnici se tunelem dostanete přímo do kráteru a odtud po cestičce na vrchol, odkud je nádherný výhled na celé Honolulu.

Poli Lookout - nádherná vyhlídka na severovýchod Oahu. dostanete se tam po silnici č.61.

Hiden Falls - na Oahu je několik vodopádů schovaných přímo v pralese. Prý nejhezčí je Secret Falls, je ale pro veřejnost nepřístupný. Manoa Falls je asi 10 metrů vysoký vodopád. Dostanete se k němu z Waikiki po University ave. a pak po Oahu ave., popř. Manoa rd. Když na odbočce k vodopádům zůstanete stále na hlavní cestě, dostanete se do botanické zahrady Lyon Arboretum. Maunawili falls je celkem malý vodpopád. Dostanete se k němu po silnic č.61 a poté odbočíte na Kalanianaole Hwy (? už si přesně nepamatuji?) a poté pěšky asi tři kilometry, velice pěkná cesta pralesem. Z dalších vodopádů je hojně navštěvovaný Waimea Falls, kde se plátí i nějaké vstupné a nachází se v severovýchodné části Oahu. Všechny agentury vám nabízejí výlety k vodopádům, ale dostanete se tam dost dobře i bez nich a zadarmo.

Kolem ostrova vede při pobřeží silnice (kromě severozápadní části Oahu), kterou určitě stojí za to projet, stále je na co koukat..

Pearl Harbor.
Přístav, kde 7.prosince 1941 začala válka v Pacifiku Japonským náletem. Hlavní atrakcí je Arizona Memorial, plovoucí památník nad vrakem bitevní lodi Arizona. Nejprve je vám promítnut ilustrační film a poté jedete lodí na památník. Vstup je zdarma a jsou dlouhé čekací doby, proto je lepší vyrazit ráno. Dále můžete v přístavu navštívit ponorku z druhé světové války za $8(v ceně je i prohlídka muzea ponorek) a nebo bitevní loď Missoury z téže doby, na které byla 2.září 1945 podepsána kapitulace Japonska a tím skončila válka. Vstup je asi $14.

Waikiki.
Waikiki žije pro turisty přes den i v noci. Najdete zde množství barů, restaurací, pouličních bavičů a umělců. Zajímavé je Waikiki shopping plaza přímo na Kalakaua ave., kde se nachází akvarium se žraloky, rejnoky a dalšími mořskými rybami. Schodiště vede přímo skrz akvarium. Další velké akvarium se nachází v Pacific Beach Hotel. Třikrát denně jsou ryby krmeny potapěčem.
Vodní park - Hawaiian Waters Adventure park v jihovýchodní části ostrova je velké koupaliště s různými tobogány a skluzavkami.
Zoo se nachází na východním konci Waikiki.
Polynesian Cultural center - nachází se v severozápadní části, vstup je příšerných $40 a seznámíte se zde s Polynézskou kulturou a tradicemi.

Veškeré dostupné atrakce jsou anoncovány v letákách agentur a v reklamních brožurách, které vychází 2x týdně a najdete je naprosto všude. Pakliže na Havaji chcete ušetřit za atrakce, zjistěte si nejprve zdali k tomu potřebujete agenturu, protože se každý bude na vás snažit akorát vydělat.

Deník.

1.DEN - přílet

Tak jako minulý rok i letos nám vychází dovolená na 4.červenec. Tentokrat jsme zvolili velice komerční oblast: HAVAJ!!! Vzhledem k tomu, že letenky z Detroitu byly neúměrně drahé, letíme z Columbusu z Ohia. Odlet máme 4.července v 8:00. Pro jistotu vyrážíme už o půlnoci a asi po čtvrté hodině jsme na letišti. Po absolvování přísných protiterostických a identifikačních kontrol, přicházíme k gate a čekáme asi 2 hoďky. Let do Chicaga trvá asi 50 minut, ale vzhledem k tomu, že je tam zrovna bouřka a letiště nepřijímá, čekáme ještě asi 20minut ve vzduchu.

Let ze Chicaga do Los Angeles trvá asi přes čtyři hodiny. Zajímavý je pohled na pevninu. Celá krajina kam oko dohlédne je rámovaná do čtverců Někde zhruba nad Kansasem se ve čtvercích objevují podivná kola. Nad Coloradem se krajina začíná prudce vrásnět. Následují Skalisté Hory, Grand Canyon, Sierra Nevada, Californie a už přistáváme.

Odlet do Honolulu stíháme jen tak tak. Zvedáme se z letiště, míjíme L.A. pláže známe z pobřežní hlídky, ostrovy Santa Cruz, Santa Rosa a Santa Miguel a za 5 hodin jsme nad Havajskými ostrovy. Letadlo oblétne ostrov Oahu, přes hory, kolem Waikiki, Honolulu, přístavu Pearl Harbor a přistane. Je asi 15:30, časový posun oproti Michiganu 6 hodin zpět, oproti Čechám 12 hodin (v zimě 11 hodin). Vyzvedáme zavzadla a jdeme na autobus. Z letiště jezdí autobusy za 8 dolarů přímo na Waikiki a potom linkové za jednotnou cenu 1,75, kterými ale turisté s kufry jezdit nesmí. Zkoušíme štěstí a vychází to. V autobuse potkáváme jednoho Čecha, jaké to překvapení! Je tu na program Work and Travel, ale má problémy najít práci. Cesta na Waikiki trvá skoro hodinu. Ubytováváme se v hotelu Imperial na 17.patře s výhledem částečně i na moře (díky Kájo a Evo!) Vybalujeme a jdeme zkusit moře.

Večer tu bude ohňostroj na oslavu Dne Nezávislosti, slunce zapadá brzy, asi v 19:15. Ohňostroj je super, pláž je úplně narvaná. Ještě se procházíme noční Waikiki, všechno tu teprve začíná žít a totálně unavení jdeme spát asi o půlnoci. Dnešní den trval 30 hodin.

2.DEN - Waikiki

Ráno stáváme asi v devět, snídáme a jdeme na pláž. Pláž u hotelu je opravdu nic moc, široká asi tři metry a za ní hned chodník a pak hotely. Vzhledem k tomu, že moře je zde velice klidné (pobřeží je mělké) nejsou ani na Waikiki velké vlny. Voda je ale nádherně teplá. Jdu se projít směrem k Honolulu. Pláž je zde širší, příjemnější a hotely už nejsou tak nalepeny na pláži.

Na oběd jdeme na bufet a strašně se přežíráme. Odpoledne jedeme vyhlídkovým autobusem, který vás zadarmo proveze po Waikiki a pak vyhodí u jednoho obchodu, kde jsme teda nakonec taky skončili, dobrá finta. Nakupujeme nějaké upomínkové předměty a pokračujeme do obchodu s potravinami, pak ještě oblečení .... a už je zase večer. Jdeme na střechu hotelu (27.patro), kde je bazén a výřivka a nádherný výhled na moře a na Waikiki.

3.DEN - Diamond Head, Hanuma Bay

Dnes máme v plánu vyrazit na Diamond Head a do Hanuma Bay. Diamond Head je dávno vyhaslá sopka. Uvnitř kráteru se nachází vojenská základna a je možne se po stezce dostat až na vrchol, odkud je nádherný výhled na Honolulu s dominantou hor. Z Waikiki pokračujeme po Kolakaula avenue do kopce přes obytné čtvrtě a asi za hodinu a půl jsme u sopky. Tunelem se dostáváme do kráteru a platíme vstupné. Zrovna tu natáčí nějaký film o samurajích, je tu spousta herců v černých a červených kimonech, kteří vzájemně bojují. A také spoustu pomocníků, kteří chytají scénář, který jim zrovna rozfoukal vítr. Zlomyslně se smějeme a pokračujeme nahoru na vyhlídku. Cesta trvá asi 30 minut a vede dvěma tunely, ve kterých není světlo, takže se často stane, že se srazíte s protijdoucími návštěvníky.. Vyhlídka je ale nádherná. Z jedné strany máte jako na dlani Honolulu a Waikiki a z druhé strany Maunalua Bay s horami Koko Head a Koko Crater. Všemu tomu dominují hory ve vnitrozemí. Krásně je vidět i na celý kráter. Asi třetinu kráteru zabírá vojenský areál.

Když se nabažíme dost pohledem, pokračujeme zpátky na silnici a odtud autobusem asi 20 minut do Hanuma Bay. Hanuma Bay je zátoka na východním pobřeží Oahu, která vznikla po vulkanické činnosti a je zajímavá tím, že ryby, které v ní žijí jsou lidmi krmeny a tudíž se vás nebojí když se potápíte mezi korály. Vstup je 5 dolarů ale před vstupem musíte ještě shlédnout film, jak se při potápění chovat. Potápění je super. Množstní ryb pohybujících se mezi korály a chovajících se jakobyste tam vůbec nebyli. Speciálně kvůli tomu jsme zakoupili podvodní foťák na jedno použití, ale fotky nic moc. Potápíme se a válíme na pláži asi do pěti hodin a pak se autobusem vracíme zpět na Waikiki. Večer jdeme na střechu na bazén a projít po městě. Řekl bych, že večer teprve začíná město pořádně žít.

4.DEN - Pearl Harbor, vyjížďka na lodi

Dnes máme v plánu Pearl Harbor. Vzhledem k tomu, že prohlídky zde jsou velice vytížené, prý můžete čekat i několik hodin, vyrážíme již ráno. Autobusem jedeme asi necelou hodinu. Můžete si objednat i autobus jedoucí přímo do přístavu, je rychlejší, ale asi pětinásobně dražší. Už zdálky vidíme frontu. ale štěstí se na nás usmálo, zastavuje nás nějaká žena a dává nám dva lístky na desátou hodinu, prý je tu s malými dětmi a že by to nevydržely.. Sami bereme lístky, abychom to někomu oplatili a ty jsou ještě asi o hodinu a půl déle.

Máme tedy necelou hodinu čas, tak se jdeme podívat za 8 dolarů na vystavenou ponorku z druhé světové války a muzea ponorek. Prohlídka začína na zádi, odkud se přes torpédové komory, ložnice námořníků, kajuty kapitána, kuchyně, jídelny, strojovny a řídícího stanoviště, dostáváme k zadním torpédometům. Je neskutečné, jak tu námořníci museli žít, pracovat a spát v tak malých prostorech, někdy i několik měsíců v kuse. V muzeu je všechno z historie ponorek od těch nejmladších, po ty nejstarší. Speciálně se ale věnuje druhé světové válce. Zvenku muzea jsou vystavena různá torpéda a rakety včetně Kaitenu, což bylo japonské sebevražedné torpédo řízené člověkem, něco po vzoru Kamikaze.

Rychle se vracíme a akorát stíháme naší výpravu. Nejprve jdeme shlédnout asi půlhodinový film o náletu na Pearl Harbor a poté nás loď zaveze přímo na Arizona Memorial. Je to vlastně plovoucí památník nad vrakem potopené bitevní lodi Arizona. Paluba se nachází asi jen metr nebo dva pod vodou a některé části nástaveb vykukují nad vodu. Zajímavé je, že po více jak 60 letech stále z vraku utíká olej. V zadní části památníku se nachází pamětní deska se jmény všech 1177 zemřelých námořníků a uprostřed je v podlaze velký otvor, kterým se každý rok na výročí 7. prosince vhazují na památku zesnulých květiny. Celý memorial stále stráží jeden námořník, který neustále nabádá něvštěvníky k tichosti. Ticho opravdu umocňuje pocit tohoto místa. Asi po dvaceti minutách se vracíme zpět. Za památníkem se nachází bitevní loď Missoury, které je také možné navštívit. Ale na stejné třídě lodi jsme byli před pár měsníci v Philadelpii, tak jdeme rovnou na autobus zpět na Waikiki.

Cesta trvá skoro 1,5 hodiny což už nás na konci přestává bavit. Holt jsme chytli linku, která zastavuje všude. Navíc si řidič během jízdy odskakuje na záchod a nebo čeká až si nějakej homelesák sesbírá věci, které se mu rozsypali před autobus. No a nakonec uvízneme v zácpě. Byl jsem překvapen, kolik bezdomovců se na Havaji pohybuje. Na druhou stranu je tu pořád příznivé počasí a hodně turistů...

Konečně jsme zpátky na hotelu, najíme se a ještě vykoupat, ať si trochu užijeme moře. Ve čtvrt na pět už zase odjíždíme od hotelu autobusem do přístavu na vyjížďku lodí. Je to jediná věc, kterou jsme si zde objednali přes agenturu, stálo to asi 26 dolarů a v ceně byla tří hodinová vyjážďka s večeří, muzikou, tancem a odvozem do přístavu. Ale opravdu to stálo za to. Asi po páte zvedáme kotvy a za zvuku kytary a havajských písní vyrážíme na moře. Nejprve se servíruje míchaný drink a poté večeře, grilované vepřové, ryba a kukuřice a k tomu rýže a salát a zelenina co sníte. Po dvou drinkách je nálada na lodi opravdu výborná. Přichází i taneční pár a jako kulisu tvoří pobřeží Waikiki s Diamond Head a hory ve vnitrozemí. Asi na úrovni Diamond Head a se loď otáčí a po západu slunce přistáváme a autobus nás odváží zpět do hotelu. Bylo to super.

5.DEN - Waikiki

Dnes jsme si řekli, že se budeme celý den jen flákat na pláži. Po snídani jdeme na pláž až téměř do východní části Waikiki. Pláže jsou tu lepší, i vlny jsou o něco větší, ale lidí je tu pořád mraky. Sluníčko pere jako blázen. Po 3 hodinách už toho máme celkem dost, tak jdeme na čínský bufet, kde jsme se opět strašně přežrali.

Opoledne jsme si řekli, že zkusíme Ala Moana Beach. Jdeme tam ale nějak strašně dlouho, navíc Gába má blbý boty, tak pořád nadává. Když tam ale konečně dorazíme, tak jsem dost zklamaní. Pláž nic moc, špinavá, vlny skoro žádné. Ani není divu. že je tu prázdno. Po jednom vykoupání se vracíme zpět na Waikiki Beach. to už je ale asi půl šestý a sluníčko už moc nehřeje, takže odpolední koupání taky nic moc. No prostě se nedokážeme jen tak flákat a pořád vymýšlíme, kde by jsme co sehnali lepšího, až nemáme nic. Ale byla zase sranda.

6.DEN - Manoa Falls, projížďka na mopedech

Na dnešek jsme si půjčili mopedy ($25 jeden), že se teda taky trochu projedem. V plánu máme navštívit vodopády Manoa Falls a pak při pobřeží kam dojedeme. Projíždíme centrem a pak vyjíždíme do obytných čtvrtí. Silnice se pomalu zvedá až přechází v prudké stoupání šplhající se do hor, kde mají naše vozítka vůbec problém se vyškrábat. Vstup k vodopádům jsme omylem přejeli, ale za to jsme se dostali do botanické zahrady, o které jsme ani nevěděli. No když už jsem tu tak se projdeme. Je tu množství cestiček vedoucích jak po velké louce kolem různých tropických květin, rostlin a stromů, tak zabíhajících do džungle. Procházíme a nakonec volíme i jednu z cestiček do pralesa. Různě se tam ale sbíhají a rozbíhají, některé se mění v neprostupné bláto, navíc nic není značeno, tak se po 20 minutách raději vracíme, už to patrně nepatřilo ani k zahradě a nerad bych se tu ztratil. Přece jen to tu prý není nic neobvyklého.

Vracíme se, parkujeme motorky na parkovišti a vyrážíme k vodopádům. Cesta trvá asi třičtvrtě hodiny do kopce džunglí. Navíc je horko a dusno jako v prádelně, takže jsme po pár minutách úplně mokří. Je to ale nádhera. Střídavě procházíme bambusovými lesy a lesy se stromy se vzdušnými kořeny, celou cestu vedle nás klokotá potůček. Množství vody v něm ale dává napovědět, že vodopád toho dnes asi moc nenapadá. vzhledem k tomu, že několik dní nepršelo, tak je tu čůrek jak od psa místo přádného vodopádu. Pod "vodopádem" se nachází jezírko, kde je ale z důvodu možnosti výskytu nějaké bakterie, zakázáno se koupat. Chvíli odpočíváme a pak volíme ještě jeden trail směrem do kopce. Jdeme asi 20 minut a nikde nic, Navíc pak potkáváme lidi, kteří říkali, že šli ještě o míli dál a nic tam nebylo, tak se taky vracíme, nejprve k vodopádům a pak na parkoviště a na mopedech zpět na Waikiki.

Zastavujeme na pláži až téměř na východní konci a koupeme se. Vlny jsou tu o hodně větší než u nás, je tu i dost surfařů. Je ale právě poledne, takže největší vedro. Vykoupeme se a při pobřeží pokračujeme dál kolem Diamond Head. Občas zastavujeme na nějaké vyhlídce a kocháme se. V městě Kahala musíme zajet na dálnici, což není nic příjemného,, ale naštěstí je tu široká krajnice. Asi po 20 minutách jízdy vyjíždíme z města a dálnice se mění v normální silnici. Míjíme Hanuma Bay a pokračujeme dále při pobřeží. Zastavujeme na jednom útesu, který voda vytvarovala do podivuhodných vrstev.

Pokračujeme dál kolem hory Koko Crater, která je stejně jako Diamond Head sopečného původu. Ještě popojíždíme o kousek dál, odkud máme výhled na město Waimanalo a Rabbit Island a vracíme se stejnou cestou zpět na Waikiki. Cesta nám trvá asi přes hodinu a máme to jen tak tak, abychom to stihli před zavíračkou. Ježdění na mopedech je super, ale člověk je z toho pěkně unavenej. Na hotelu se navečeříme a pak se jdem podívat na taneční show do jednoho obchodního centra. Tance mi spíš připomínají mimické představení Borise Hubnera, ale na druhou stranu to neni opravdu nic lehkého. Střídavě tu vystupuje sedm tanečnic a tanečníků a zpěvák, který je údajně nejstarším bavičem tohoto druhu na Havaji. Na všech plakátech má fotku když mu bylo 30 let, teď už je to ale starej dědek.

7.DEN - okolo Oahu

Na dnešní den si pro změnu rentujeme auto a to od firmy Budget, cena nic moc ($59 i s pojištěním), obsluha taky nic moc (arogantní). Jaké ale bylo naše překvapení, když nám místo očekávaného osobáku přivezli truck. Chtěli jsem ten nejlevnější druh auta, tak ho máme. Vypadá ale dobře. Vyjíždíme po silnici č.61 a po cestě zastavujeme na vyhlídce Poli Lookout. Mark Twain to nazval nejkrásnější vyhlídkou na světě a myslím, že nebyl zas až tak daleko od pravdy. Stále jedete pralesem a najednou se před vámi otevře kolosální výhled na celé severovýchodní pobřeží Oahu po obou stranách lemovaný horami. O co musel být pohled hezčí, když v údolí pod námi nebyly žádne silnice, ani sídla. Nevím jestli se mi fotky nepovedli, nebo prostě fotka nedokáže zachytit tu krásu. Jisté je, že výhled je asi tak 100x lepší než z fotek. Myslím, že je to jedna z nejhezčích věcí k vidění na Oahu a překvapilo mě, že jsem se o tom nikde nedočetl a ani nám o tom nikdo pořádně neřekl. Vlastně jsme na to narazili náhodou. Dlouho se kocháme, ale nakonec nás vyhání příšerný vítr. Ještě sestupujeme po cestičce asi půl míle, odkud se nám vyskytne zase trochu jiný pohled, a pak pokračujeme po silnici k vodopádům Maunavilli Falls.

Cesta k nim není ale pořádně značená, musime se několikrát ptát. Nakonec parkujeme a vyrážíme na cestu. Cesta vede opět pralesem jako k minulým vodopádům, ale řekl bych, že je zajímavější a není tak dusno. Několikrát musíme překračovat říčku, střídavě procházíme hustým pralesem, bambusovými lesy, kávovníkovými lesy a banánovníkovými i palmovými lesy a nebo po hřebenech kopců s nádhernou vyhlídkou na džungli. Asi tak po 40 minutách dorážíme k vodopádu. Je o hodně menší než ten předchozí, ale aspoň tu teče voda. Zůstáváme asi čtvrt hoďky a pak se stejnou cestou vracíme zpět k autu a pokračujeme do města Kailua. Město vypadá už úplně jinak než Honolulu, žádní turisté, normální denní ruch. Oběd si dáváme v Mc Donald a pokračujeme k moři.

Na mapě si najdeme zajímavě vypadající poloostrov Puu Hawaii Loa, který je od ostrova oddělen bažinami, ale je to vojenské území, takže nás tam nevpouští. Pokračujeme tedy po silnici při pobřeží. Z obytných čtvrtí se pomalu stávává venkov, občas nějaká ta rekreační chatička, až jsme zpět v úplné přírodě. Na jedné straně moře, na druhé straně hory. Sem tam projíždíme vesnicí, kde už po turismu není ani památky, všude jen místní obyvatelé. Skoro to připomíná vesnice v Mexiku.

Téměř už na druhé straně ostrova míjíme Polynesian cultural center. Je to něco jako zábavný park, kde můžete vidět polynézské tance a další kulturní zvyky a obyčeje z Polynesie. Vstup byl ale asi okolo 40 dolarů. Pokračujeme na Sunset Beach. Pláž je tu o mnoho lepší. Široká, jen pár lidí. Vlny jsou větší než na Waikiki, ale ne tak obrovské, jako je známe z časopisů. Sem tam ale můžeme vidět nějakého surfaře. Tady se nám ale stala jedna zajímavá příhoda. Přišel k nám jeden kluk a ptal se odkud jsme. Když jsem mu řekli,že z Čech, tak se s námi začal bavit plynně česky. Byl to Američan, který dva roky byl v Čechách na Murmonské misy a za tu dobu se tam naučil perfektně česky, no fakt klobouk dolu. Navíc mluvil gramaticky správně (až na to, že řikal Havajsko) a bez amerického akcentu, dokonce měl brněnský přízvuk. Znal dobře i České Budějovice, kde nějaký čas působil, tak bylo o čem povídat.

Navečer se loučíme a jdeme na večeři na krevetí farmu. Je to lahůdka, čerstvé krevety s rýží a o hodně větší porce než dostanete kdekoliv v restauraci. Poté čekáme ještě na západ slunce a vnitrozemím se vracíme zpět. Ostrov je opravdu malý, bez zastávky by se nechal obět tak za dvě a půl hodiny.

8.DEN - Waikiki, odlet

Dnes máme poslední den na Havaji. Let máme až v půl jedenácté večer, pokoj musíme opustit do jedenácti dopoledne. Ráno tedy balíme a zavazadla necháváme v recepci a jdeme naposled na pláž. Moře je výborný, ale sluníčko už hřeje nějak moc, na zádech už nám naskakují puchýře, které strašně pálí, tak to asi po třech hodinách balíme a jdeme naposledy na bufet. Místo plážového odpoledne jdeme radši na střechu na bazén a do výřivky, kde jsme celé odpoledne až do večere. Po západu slunce vyzvedáme kufry v recepci a jdeme na autobus.

Zkoušíme, zdali nás zase vezme linkový autobus. Stále kolem nás krouží hotelové shuttle busy a jeden z nich zastavuje a říká, že nás na letiště sveze za 7 dolaru na jednoho. Říkáme, že díky, ale že pojedeme linkovym. Poté se řidič rozčílil a řikal, že nás v žádném případě linkový autobus nevezme a že máme jet s nim. Když jsme mu řekli, že nás minule vzal a teď že nás určitě vezme taky, tak se akorát ještě víc rozčílil, popřál nám "good luck" a odjel. Autobus přijel s dvaceti minutovým zpožděním, řidič se moc netváří, ale nakonec nás veme. Asi za tričtvrtě hodiny jsme naletišti a jdeme na odbavení. Opět podrobná prohlídka všeho.

Při kontrole nám zabavili všechno ovoce, které jsme si koupil na cestu, banány, papáju, manga. zajímavé je že na ananas, který jsme měli v kufru ale nenarazili. Celkem nás s tim naštvali. V letadle už nedávají skoro žádné jídlo a to co si vemete sebou, tak vám ještě se berou. Asi budeme po cestě chroupat křídlo. Odlétáme s hodinovým zpožděním, prý že jsme dostali rychlejší letadlo a San Chose přijímá až od šesti hodin.

9.DEN - přílet

V San Chose jsme tedy na čas. Čekáme asi hodinu a půl a pak odlétáme do Chicaga a odtud zpět do Columbusu, kde jsme v pět odpoledne. Vyzvedáme naše auto z parkoviště, v kterém se z nejasných důvodů během týdne rozbila klimatizace. Stahovat jde jen jedno okénko, takže po cestě domů máme tepleji než na Havaji...


Článek v rámci spolupráce poskytla webová stránka: myways.wz.cz

Jaroslav Tichý - fotografie divoké zvěře a přírody: www.tichyphoto.com

• Hlavní
• Sekce
• Zábava
• Nástroje
• Společnost
• Různé
• IQ test
• Kontakt