Ferokaktus (Ferocactus latispinus)

Ferokaktus (Ferocactus latispinus) patří do rodiny kaktusovitých. V období klidu mu z centra růžice ostnů vytéká sladký sirup, který zasychá a tvoří krystalky.

BOTANICKÝ NÁZEV:
Ferocactus latispinus, Ferocactus robustus.
POPIS:
Ferokaktus (Ferocactus latispinus) patří do rodiny kaktusovitých. Tento rod má 35 druhů. Většina z nich je velikých rozměrů, jsou tedy pro pěstování v pokojových podmínkách jen málo vhodné. A ty z nich, které se dostaly do pokojových podmínek, nekvetou. I tak jsou pro svoji krásu trnů a ostnů velmi ceněny. Mají i svoje zvláštnosti, např. v období klidu z centra růžice ostnů vytéká sladký sirup, který zasychá a tvoří krystalky. Doporučuje se velice opatrně odstranit štětcem namočeným v lihu.
Ferocactus latispinus:
Má kulovitou formu stébla. Žeber je 15 až 20 a jsou na nich rozloženy růžičky ostenků. Nejnižší ostny jsou široké a ploské formy, v barvě červené nebo žluté, zahnuté na konci.
Ferocactus robustus:
Je stálo kulatou formou, jenž má 8 žeber a hnědé nebo červené osténky, maličko ploského tvaru.
ČELEĎ:
Cactaceae, kaktusovité.
PŮVOD:
Mexiko jih USA.
TEPLOTA:
Ferokaktus (Ferocactus latispinus) má rád teplotu přiměřenou. Během zimního období, v období klidu, asi 5 až 10°C.
OSVĚTLENÍ:
Ferokaktus (Ferocactus latispinus) potřebuje stanoviště s dostatkem světla. Sluneční záření snáší velice dobře, mírné přistínění je však nutné.
ZALÉVÁNÍ:
Ferokaktus (Ferocactus latispinus) potřebuje zálivku přiměřenou, od jara do podzimu bohatší, stejně jako ostatní kaktusy. V zimě je zálivka omezená. Hnojivové zálivky provádíme vždy na jaře a v létě.
VLHKOST VZDUCHU:
Ferokaktus (Ferocactus latispinus) je odolný vůči suchému vzduchu. Ale pravidelné rosení teplou vodou z velmi malého rozprašovače neuškodí.
PŘESAZOVÁNÍ:
Ferokaktus (Ferocactus latispinus) jako mladou rostlinku přesazujeme každoročně, starší přesazujeme vždy 1x za 2 roky.
Doporučené složení zeminy: 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl rašeliny s prohnojenou zeminou, 1 díl písku a cihlové drtě. Kořeny jsou dobře vyvinuté. Vybíráme správnou velikost nádoby.
ROZMNOŽOVÁNÍ:
Ferokaktus (Ferocactus latispinus) se lehce rozmnožuje odmladky a semeny. Kvetou zhruba za 4 až 5 let.
ŠKŮDCI, CHOROBY:
Vrchol stonku sesychá, níže měkká hniloba:
Příčinou bývá nadbytek vody, a to obzvláště v zimě. Postačí, když rostlinu budete méně často zalévat.
Žádné přírůstky:
Příčinou je zcela jistě buď nedostatek vody v létě, nebo nadbytek vody v zimě.
Bronzovité zabarvení povrchu:
Příčinou je jednoznačně sviluška.
Korkovitost povrchu:
Příčinou může být lokální poškození hmyzem, také však náhlé ochlazení nebo mechanické poškození. Příčinou však může být také nedostatek vody v létě.
Měkké hnědé skvrny:
Příčinou je vždy hniloba stonku, která však dobře pěstované rostliny zpravidla nepostihuje. Místo, které je takto napadené, vyřízněte, substrát pak zalijte systémovým fungicidním přípravkem a rostlině zlepšete všeobecné podmínky k růstu.
Vytáhlý stonek a deformace:
Příčina je závislá na ročním období. V zimním období je důvodem příliš teplé prostředí. V letním období je důvodem nedostatek světla. Pokud chcete zachovat estetický tvar rostliny tak, aby rostlina rostla stejnoměrně, květináč občas otočte.
Bílé chumáčky na povrchu:
Příčinou bývají vlnatí červci.
Tvrdé hnědé štítky na povrchu:
Příčinou jsou puklice.
Hniloba základu stonku a úhyn stonku:
Příčinou je zcela jistě hniloba báze, která byla vyvolaná nadměrnou vlhkostí během zimního období. Vrchol stonku použijte jako řízek. Neudržujte slabou vrstvu kamenné drtě.


Pro podrobnější informaci viz. Pěstování kaktusů.

• Hlavní
• Sekce
• Zábava
• Nástroje
• Společnost
• Různé
• IQ test
• Kontakt