Zemina a půdní směsi (Soil)

Pro pěstování pokojových rostlin jsou dobré drnové, listové, nepřehnojené a rašelinové zeminy a půdní směsi.

Při pěstování v květináčích je místo omezeno. Zemina musí být kvalitní a květináč patřičného objemu. Pokojové rostliny nestejně rostou na kyselých či zásaditých půdách, některé potřebují slabě kyselé prostředí jiné dávají přednost silnější kyselosti. Některé z nich potřebují vápenité prvky v zemině. Pro mladé rostliny připravíme lehčí zeminu než pro rostliny starší.

Půdní směsi musí splňovat tyto podmínky:
♣udržovat vyživovací látky v množství, které rostlina potřebuje
♣nezadržovat vodu
♣propouštět vzduchu ke kořenům
♣mít správnou kyselost pro danou rostlinu
♣nesmí obsahovat škůdce a nemoci (desinfekce zeminy teplem)

Pro pěstování pokojových rostlin jsou dobré drnové, listové, nepřehnojené a rašelinové zeminy. Na dně květináče by měl být čistý říční písek, mech a kůra stromu. Pro drenáž použijeme střípky či keramzit.

Drnová zemina se řadí k těžkým půdám, listová, drnová a nepřehnoje ná se řadí k lehkým.

Drnová půda:
Je tvořena z rozřezaných kusů drnů s obsahem kravského hnoje. Vydrží asi jeden rok (pH 5 až 6). Může se mísit z druhými zeminami i pískem. Drnovku vylepšíme hlínou, přidáním písku a listové zeminy.

Listová zemina:
Hraje velkou roli pro zkypření ve směsích. Je tvořena starými opadanými listy, kromě dubu a kaštanu, které se vrství periodicky (vrstva listů, vrstva zeminy), zraje 2 roky a není tak výživná jako drnová (pH 5 až 6).

Přehnojená zemina:
Je bohatá na výživné látky. Získává se z pařeništního hnoje, která zraje 2 až 3 roky (pH okolo 8).

Rašelina:
Vyznačuje se lehkostí a kyprostí. Přidává se k ostatním zeminám pro zkypření a pro vysoký obsah organických a minerálních látek. Rašelina má pH 3,5 až 5,5. Rašelina se na hromadách polévá močkou, přidává se hnůj a další látky. Od kvality vybrané rašeliny závisí to, jak kvalitní směs zeminy bude. V prodeji je mnoho druhů zemitých směsí. Rašelina má kyselé reakce, je vhodná pro pěstování hortenzií, azalek, kamelií, rododendronů atd. Také se používá pro setí semen a řízkování. Rašelina by se neměla přesušovat.

Lesní půda:
Je to půda, která je podestýlkou jehličnatých stromů, nejlépe borovic. Zemina se vyznačuje svojí kyprostí, malým množstvím minerálních látek a kyselostí pH 4 až 5.

Kůra:
Kůra jehličnatých stromů se používá ke zkypření půdy ve směsích a jako základ pro sázení některých rostlin. Má pH 4 až 4,5.

Mech:
Přidává se do zeminy pro zkypření, lehkost a zadržování vláhy. Suší se a rozmělňuje. Vrstva mechu se může použít jako obložení rostlin, které mají vzdušné kořeny. Je jedním ze základních komponentů směsí zemin (pH okolo 4).

Říční hrubozrnný písek:
Přidává se do zeminy pro zkypření a průchodnost. Pro tyto účely se vybírá písek nejhrubší, dobře se promývá a polévá vařící vodou.

Při sestavování směsí je potřeba vědět, jakou reakci daná rostlina má. Jestli potřebuje kyselou zeminu, tak hlavní součástí bude rašelina. Drnová a listová zemina má většinou neutrální reakci. Kyselost půdy můžeme prověřit lakmusovým papírkem.

Kyselou půdu (pH 4,5 až 5,5) potřebují např. azalky, hortenzie, kaly, kamélie, monstery, anturie, rododendrony a další.

Lehce kyselou půdu (pH 5,5 až 6,5) vyžadují např. asparagus, amarilis, arálie, begonie, fikusy, primuly, pelargonie.

Neutrální kyselost (pH 6,5 až 7) potřebují např. růže, chryzantény, cinerálie atd.

Rostliny s masitými nebo silnými kořeny (klívie, vzrostlé palmy) se sází do zeminy, kde drnovka je do 1/3 všeho množství směsi. Rostlinám s dobře vyvinutými a rychle rostoucími kořeny vyhovuje listová směs spolu s drnovkou a dobře prohnojenou zeminou.

Rostliny se slabými a křehkými kořeny se sází do lehké zeminy.